Dva jasní strážci světa

od Ernest Chi-Hin Ng

Buddhistdoor Global | 28.11.2009 |

Ekonomická teorie inspirovaná Buddhovým světovým názorem a učením se v mnoha ohledech liší od teorie tržní ekonomiky. Samotná definice bohatství se na počátku podstatně liší. Přestože Buddha nikdy nepopřel, že peněžní bohatství, jako jsou peníze, zlato a stříbro, je určitým druhem bohatství, považoval tento hmotný pojem bohatství za nespolehlivý. Místo toho Buddha (7,6 a 7,7 AN) učil, že existuje sedm hodných druhů bohatství, jmenovitě: (1) víra; (2) ctnostné chování; (3) učení; (4) štědrost; (5) moudrost; (6) morální hanba a (7) morální strach.

S ohledem na své hlubší vhled do pravé podstaty hmotného a morálního bohatství vidí Buddha, že peněžní bohatství může být stejně nebezpečné jako had, zatímco nehmotné morální vlastnosti jsou skutečné poklady. Zatímco hmotné bohatství může být odebráno (ohněm, vodou, králi, zloději a nelibostí dědicové) a prohloubit naši chamtivost, nenávist a klam, sedm druhů morálního bohatství je skutečně hoden, protože je nelze odejmout a vedou k našemu skutečnému udržitelnému štěstí. Právě z tohoto důvodu Buddha nespojuje utrpení chudoby a zadluženosti jednoduše s nedostatkem peněz, ale s nedostatkem morálního kultivace. Možná budeme lépe obeznámeni s chudobou a zadlužeností v peněžním vyjádření: být pohřbeni pod obrovskou hromadou dluhů, nedokázali se nikdy vytáhnout z potápějící se díry úrokových plateb, být pokáráni, usvědčováni a uvězněni úřady v důsledku nesplácení dluhu. Tyto jsou ve světě skutečně utrpení. Buddha nám však připomíná, že ti, kteří jsou pohlceni dluhy, jsou ti, kteří hromadí obrovské břemeno špatné kammy prostřednictvím pochybení v těle, řeči a mysli:

. nemá víru, smysl pro morální hanbu, morální strach, žádnou energii, žádnou moudrost v [kultivaci] zdravých vlastností, že chudá chudá chudá, chudá osoba se zabývá špatným chováním tělem, řečí a myslí. (6.45)

V opačném případě je moudrý člověk, který pěstuje morální vlastnosti a moudrost, svobodný a šťastný ve svém současném i budoucím životě. Nejvyšší svoboda od dluhů je bezbolestná, bez prachu a bezpečná:

S ničením pout existence, pro stálého, oprávněně osvobozeného, dochází k poznání: „Mé osvobození je neotřesitelné.“ To je nejvyšší poznání; to je nepřekonatelné štěstí. (6.45)

Mezi sedmi druhy morálního bohatství mají morální hanba a morální strach jedinečný význam. Buddha je považuje za základní záruky morálky. Morální hanba (Pali: hiri) je vnitřní smysl pro hanbu; vnitřní odraz, který se dívá dovnitř a stydí se za morální pochyby z pocitu cti nebo sebeúcty. To nás tlačí, abychom se vyrovnali s hluboce zakořeněnými nezdravějnými duševními stavy chamtivosti, nenávisti a nevědomosti. Jsou překážkami, které nás drží dál od dosažení udržitelného štěstí. Morální strach (Pali: ottappa) je na druhé straně vnější orientovaný strach z viny a trestu, nebo děsivé výsledky provinění prostřednictvím Kammy. Tento strach z morálních důsledků nás tlačí, abychom se drželi dál od nezdravých myšlenek a činů.

Chrámový strážce z Japonska na počátku 14. století. Z metmuseum.org

Jak vysvětlil Bhikhu Bodhi (2010), prostřednictvím těchto dvou vnitřních a vnějších dimenzí morálního hanby a morálního strachu je kultivace morálního života chráněna pro každého jednotlivce a ve vztahu k ostatním. Je tedy štít morálky pro sebe i pro společnost jako celek. Buddha (Iti. 42) je nazývali dvěma jasnými strážci světa (Pali: sukka lokapala), protože dokud tito dva strážci nejsou otřeseni, morální standardy světa zůstávají nedotčeny. Když už nejsou ceněny a v platnosti, lidský svět „upadá do neústupné promiskuity a násilí a stává se téměř nerozeznatelným od zvířecí říše“.

Proto nás tito dva strážci chrání před špatnými rozhodnutími, která vedou k morálnímu degradaci, a motivují nás k činění dobrých rozhodnutí vedoucích k morálnímu kultivaci. Toto vnitřní a individuální vyšetření přispívá k opuštění překážek a hromadění faktorů vedoucích k dalšímu probuzení, nakonec podporuje kultivaci morálních postav na individuální úrovni. Vzhledem k silné vzájemně závislé povaze každého jednotlivce vůči ostatním živým bytostem, společnosti a životnímu prostředí ovlivňuje to, čeho se na individuální úrovni dosáhne, zbytek světa a hromadí morální kapitál ve společnosti jako celku.

Halkias (2013) tvrdí, že morální hodnota na úrovni jednotlivce a společnost jako celek jsou vzájemně propojeny. Činnosti a stav mysli jednotlivce mohou ovlivňovat a přispívat k činnosti společnosti zdola nahoru a na oplátku by měl být vůdce spravedlivý, který by se staral o potřeby společnosti shora dolů. Když dva strážci morálního hanby a morálního strachu triumfují, jednotlivci a společnost jako celek jsou chráněni před třemi jedy (chamtivost, nenávist a nevědomost), které pocházejí z myšlenek a chování jednotlivců. Pokud jsou oba opatrovníci poraženi, tyto jedy neovlivňují pouze jednotlivce, ale kontaminují instituce a společnost jako celek:

Úlohou buddhistické komunity je tedy ovlivňovat tvorbu politik, aby bylo zajištěno, že bude v souladu s Dhammou, zatímco ideálním vládcem by byl spravedlivý vůdce, který pracuje pro blaho a harmonii svých poddaných. (Chalkias 2013)

Janus zosobnil. Z britannica.com

Chalkias (2013) proto tvrdí, že sociální rozvoj a hospodářský růst bez vnitřní transformace každého jednotlivce a společnosti nepovedou ke zdravým a harmonickým komunitám. Z buddhistického hlediska je cílem „efektivních sociálních politik a zákonů vnitřní transformace společnosti, uznání, které buddhistické přikázání“.

Bhikhu Bodhi (2010) ilustruje, že tito dva strážci morální study a morálního strachu lze srovnávat s římským bohem Janusem, který střeží bránu do nebes. Janus má dvojitou hlavu, která se dívá opačným směrem — jedna se dívá do budoucnosti a druhá do minulosti. Janus je proto zobrazen jako bůh dveří, počátků a konců a přechodů (měsíc leden je pojmenován po něm). Janus také představuje přechod mezi necivilizovanými a civilizovanými, venkovskými a městskými, a mládeží a dospělostí.

Možná moderní analogie morální hanby a morálního strachu jsou kamery na našich mobilních zařízeních. Jedním z nich je kamera, která se dívá směrem ven do světa, druhá je přední kamera (tzv. „selfie“ kamera), která se dívá dovnitř. Oba jsou pravděpodobně stejně důležité pro krásné obrázky. Podobně musíme posílit naši schopnost dívat se dovnitř i ven, a tím dosáhnout tolik potřebné transformace na individuální úrovni prostřednictvím morálního kultivace, aby byla zajištěna „osobní slušnost“, a nakonec vyvést náš morální charakter směrem ven, aby si zachovala „důstojnost lidské rasy“. (Bodhi 2010)

Reference

6.45. 2012. „Dluh.“ V Numerických diskurzech Buddhy je překlad Aṅguttary Nikāyi od Bhikkhua Bodhiho, 914-917. Somerville: Moudrost Publikace.

Bodhi, Bhikhu (trans.). 2010. „Strážci světa“. Přístup k Insight (BCBS Edition) ze dne 5. června 2010. http://www.accesstoinsight.org/lib/authors/bodhi/bps-essay_23.html.

Bodhi, Bhikhu (trans.). 2013. „Ugga Sutta: Ugga“ (AN 7,7). Přístup k Insight (BCBS Edition) ze dne 30. listopadu 2013. http://www.accesstoinsight.org/tipitaka/an/an07/an07.007.than.html.

Halkias, Georgios T. 2013. „Osvícený panovník; buddhismus a království v Indii a Tibetu.“ V A společník buddhistické filozofie, editoval Steven M. Emmanuel, 491-511. Wiley-Blackwell.

Thanissaro, Bhikkhu (trans. z Pali). 2013. „Obiluttaka: Skupina dvojek“ (Iti 42). Přístup k Insight (BCBS Edition) ze dne 30. listopadu 2013. http://www.accesstoinsight.org/tipitaka/kn/iti/iti.2.028-049.than.html#iti-042

Thanissaro, Bhikkhu (trans. z Pali). 2013. „Dhana Sutta: poklad“ (7,6). Přístup k Insight (BCBS Edition) ze dne 30. listopadu 2013. http://www.accesstoinsight.org/tipitaka/an/an07/an07.006.than.html.